Zobí ulice číslo 4 vypadal stejně jako každý jiný dům v ulici. Dobře udržované trávníky a čerstvě natřené domy zde byly pravidlem. Abychom to řekli jednoduše, soulad byl pravidlem.
Nyní byli obyvatelé tohoto domu zoufalí. Vnějšímu světu ukazují obraz průměrné domácnosti. Uvnitř domu to byl však jiný příběh.
Vernon Dursley, hlava tohoto domu, byl tvrdý, oddaný otec pro ty kteří ho znali. Ve svém domě však byl průměrný, nenávistný tyran. Petunie, Vernonova manželka, byla vzteklý společenský horolezec, starala se o svého rozčilujícího se manžela a syna. Dudley Dursley, jejich syn, byl zdvořilý, dobře vychovaný, mladý chlapec, ale jakmile byl s rodiči, byl to průměrná, sebevědomý, sebevražedný, šokovaný tyran. Dursleyovi jako celek se báli něčeho jiného. Děsili se průměrnosti. Jejich jediným cílem bylo být lepší než sousedé. Aby jim záviděli. Jediné na čem jim záleželo, bylo sociální postavení.
Teď měli Dursleyovi tajemství a měli z toho strach, udělali by cokoliv aby tajemství zůstalo tajemstvím. Žil tam s nimi další chlapec. Petuniin synovec, Harry Potter.
Dursleyovi by nebyli znepokojeni sousedy, kteří o chlapci věděli, kdyby byl normální. Chlapec však nebyl normální. Harry Potter byl Čaroděj.
Všechno magické Dursleyovi děsilo. Tajili chlapci pravdu o něm a o rodičích 11 let. Rozhodli se ho 'opravit'. Udělali z něj otroka. Harry Potter byl nucen vařit, čistit zahradu, čekat a poslouchat Dursleyovi. Drželi ho zavřeného v přístěnku pod schody. Nechávali ho hladovět, ponižovali ho a občas ho i bili.
Když bylo Harrymu 11 let spousta věcí se změnila. Oproti přání Dursleyových začal Harry navštěvovat školu Čar a Kouzel v Bradavicích. Teď se Dursleyovi opravdu báli. Dali Harrymu druhou Dudleyho ložnici a chodili kolem něj po špičkách. Dáli se že proti nim použije kouzlo. Těsně před tím, než se Harry měl vrátit do druhého ročníku v Bradavicích, zjistili, že mu není dovolenou kouzlit mimo školu. Teď ho pravidelně týrali. Trestali ho za to, že se bojí. Nechávali ho hladovět a bili ho každé léto.
Harry se příležitostně pokoušel bojovat. Jednou nafoukl Vernonovu sestru. Jednou utekl a každý rok se snažil nevrátit k nim. Nicméně vždy byldůvod, proč se Harry musel každý rok vrátit, nebo tak mu to bylo řečeno. Být v domě své rodiny mu poskytovalo ochranu.
Teď se možná ptáš proč Harry potřeboval ochranu. Řeknu vám o Harrym.
Harry věřil, že jeho rodiče zemřeli při autonehodě. Nenáviděl svou rodinu, ale naučil se s tím žít, protože nebyla jiná možnost. Pak zjistil, že je kouzelník a začal chodit do Bradavic. Hned první rok si našel pár přátel. Ale co je důležitější, našel místo kde se cítil bezpečně. Ten rok se hodně naučil.
Jeho rodiče, jak se dozvěděl, byli zabiti temným pánem, usilujícím o světovou nadvládu. Pravděpodobně tento temný pán, Voldemort, se pokusil zabít i jeho, ale z nějakého neznámého důvodu se prokletí odrazilo a místo Harryho zasáhlo Voldemorta a proměnilo ho v ducha. Tváří v tvář, abych tak řekl, se s tímto duchem setkal na konci prvního školního roku. Harry mu zabránil v získání kamene mudrců, což by mu umožnilo získat zpět jeho tělo.
Ve druhém ročníku Harry zjistil, že Bradavice nejsou tak bezpečné, jak si myslel. Musel bojovat s šestnáctiletou vzpomínkou na temného pána a 40 metrovým baziliškem.
V létě musel znovu jet k Dursleyům. Byl si jistý, že někdo přijde a zachrání ho, teď když má spousty přátel. Nikdo však nepřišel a po dalším výprasku kvůli nafouknutí sestry strýce Vernona, utekl. Jeho první myšlenkou bylo dostat se do magického světa. Neco ale bylo špatně. Nikdo se nestaral o to, že utekl, veděli kde je a to jim stačilo. Pak po něm šel odsouzený vrah.
Třetí rok opět v Bradavicích. Jediné o čem se mluvilo, byl uprchlý vrah Sirius Black. Zdálo se, že je následovníkem temného pána a šel po Harrym. Nikdo se o to nestaral.
Brzy na to Harry zjistil, že ten muž má být jeho kmotrem. Harry přemýšlel, proč by ho chtěl zabít a proč mu nikdo neřekl, že má kmotra? Nechytili ho a Harry se znovu musel obávat o svůj život. Zdálo se, že každý ví víc než mu říkají.
Když se Harry znovu v létě vrátil k Dursleyovým, přemýšlel jestli je to jeho trest.
Nikdo zjevně nechtěl, aby byl šťastný. Jeho rodiče zavraždili, kmotra měl naútěku, připoutaný k rodině, která jím pohrdá. Harry se rozhodl přistoupit na hru a zjistit, zda by to mohl pochopit.
Přešel další rok. Harry na svých studiích tvrdě pracoval. Měl pocit, že se něco blíží. Nevěděl co přesně, ale věděl, že to změní jeho život a chtěl na to být připraven.
Ve čtvrtém ročníku se ve škole koal turnaj. Harry byl příliš mladý na to, aby mohl vstoupit do hry, a na konci byl rád, že nemůže. Během něj zemřeli dva lidé. Jedna malá holčička, umřela v jezeře a druhý, věřte tomu nebo ne, vítěz. Prošel bludištěm, popadl pohár a zmizel. O několik minut později se jeho tělo vrátilo se zprávou, temný pán se vátil.
Tentokrát, když se Harry vrátil k Dusleyům, věci se změnili. Ředitel Albus Brumbál ho doprovázel zpátky. Chystal se posílit ochrany na domě a chtěl si popovídat s Dursleyovými.
Brumbál promluvil s Dursleyovými i s Harrym a varoval ho před nebezpečím, které bylo díky návratu temného pána zpátky. Pak řekl, že má pro Harryho pár pravidel. Nesměl nikomu psát, ani se pokoušet někoho kontaktovat. Nemohl opustit dům a varoval ho, že dodatečné ochrany nezmizí, dokud je on sám neodstraní.
Harry bal šokován, měl být vězněm ve svém pokoji. Horší to bylo, protože Dursleyovi budou vědět, že nemůže odejít. Bude mít štěstí pokud léto přežije.
Ale smrt nebyla to nejhorší co ho mohlo v létě potkat. Nekolikrát byl zmlácen do bezvědomí, dva týdny hladověl a jednou ho bratranec znásilnil.
Začal pátý rok a s ním přišli vize. Zdálo se, že temný pán, Voldemort, mohl posílat Harrymu vidění. Někdy v něm někoho mučil, jindy z nějaké chodby. Harry si začal užívat mučení, ne že by to někdy přiznal, a byl z toho na nervy. Stál předstíral, že je dobrý malý chlapec, ale rozhodl se, že mu příliš mnoho lidí lže a špatně s ním zachází. Aby se s tím už nesetkal, začal trénovat aby se stal silnějším, a jakmile uvidí příležitost, chopí se jí.
Během školního roku si zavolal Brumbál Harryho do své kanceláře. Řekl mu, že Smrtijedi se vloupali na ministerstvo kouzel do odboru záhad a ukradli něco důležitého.
Ředitel vypadal velmi rozrušeně a Harry vědděl, že to opravdu muselo být důležité, aby to zmohlo velkého Albuse Brumbála. Harry se zeptal ředitele co bylo odcizeno, a jeho odpověď byla taková, že mohl Harrymu říct jen nějaké informace. Řekl, že existuje proroctví o něm a o temném pánovi a že teď, když i temný pán věděl o tom proroctví si pro Harryho přijde. Řekl, že poslal svého špiona, aby zjistil, jaké jsou plány temného pána, že ještě nic neví. Řekl, že bude Harryho informovat o všem co se dozví.
Harry byl poslán zpět k Dursleyovým a po zbytek léta seděl se svém pokoji a studoval. Ukradl, koupil, vyprosil a zapůjčil si každou knihu o temném umění, kterou mohl najít. Studoval o temném umění, zbraních, bojích, válčení, atd...
Ať už to bylo cokoliv, Harry cítil, že to postupuje rychle. Cítil to ve svých kostech za pár dní, kdy měl oslavit 16. narozeniny. Měl by své plné síly, jeho magie by byla zralá, snadněji se používala a co je důležitější, byl by schopen získat kontrolu nad svým životem. Možná by se mu mohlo podařit utéct.